...co jsem tady na blog naposledy psala. A od té doby se stala spousta věcí. Především jsem dokončila bakalářku:
Ano, vypadám zde asi mírně unaveně, a vůbec celá kompozice této fotky je podivná, nicméně je to důkaz :-D
No, život jde dál, i když je čím dál tím zvláštnější a věci, které jsem znala nejsou jaké bývaly...a tak vůbec.
Ještěže Bůh se nemění. A to, že se nemění, není špatně (jako by tomu bylo například u lidí), ale výborně, neboť Bůh je dokonalý. Chápete to, on je tak dobrý, že už nemůže být lepší. Prostě je na svém úplném maximu a obsahuje veškerou dobrotu a lásku, která jen existuje. Takže je to dobře, že se nemění a zůstává stále stejně dobrý a vždycky dobrý bude. BŮH JE DOBRÝ.
A mezitím, než se zase vzpamatuju z toho období psaní bakalářky a dalších věcí, tak budu krok za krokem zase více a více blíže Ježíši protože On je jediná jistota! :)
Nedávno jsem měla takové období (pokud ho nemám do teď), kdy jsem se moc nesmála. Jednoho dne jsem se však venku procházela a něco mě strašně pobavilo...najednou mi svět připadal takový krásnější. V ten okamžik jakoby mi Bůh říkal: "I just wannna put a smile upon your face." To mě tolik inspirovalo, že jsem na to napsala básničku. Věřím, že to přelouská i ten, kdo anglicky neumí bravurně, neboť je to velmi jednoduché. :)
I just wanna put a smile upon your face
I don´t want to see you cry
nor to see you frown
You don´t have to wonder why
and feel alone and down
I created you in my image
you´re a jewel in my hand
on my palms I have your name
I´m the one who understands
I just want to see you happy
I want to see you smile
Just cast all your cares upon me
and rest in my arms for a while
I´ll send you people, even angels
to bring you a good word
so you can see from every angle
my beauty all around the world.
Kolem Ježíše Krista se točí celá Bible, ve skutečnosti celý vesmír. On je počátek i konec, v něm jsem došli spasení, všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. (Koloským 1:15-20). Jak úžasné!!
Ale jak je někdy lehké zapomenout na to všechno a začít si vymýšlet vlastní pravidla. Pro člověka je někdy poselství o kříži bláznovstvím, tak jednoduché až je to neuvěřitelné (1.Kor. 1:23). Pojďme se zaměřit na tu JEDINOU CESTU: Ježíše Krista
Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, prvada i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne." (Jan 14:6)
Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu. A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic, abych získal Krista a nalezen byl v něm nikoli s vlastní spravedlností, která je ze zákona, ale s tou, která je z víry v Krista - spravedlností z Boha založenou na víře, abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení. (Filipským 3:7-10)
Vždyť nezvěstujeme sami sebe, nýbrž Krista Ježíše jako Pána... (2. Kor. 4:5)
Pamatuj na Ježíše Krista vzkříšeného z mrtvých, původem z rodu Davidova; to je moje evangelium. (2.Tim. 2:8)
Divím se, že se od toho, který vás povolal milostí Kristovou, tak rychle odvracíte k jinému evangeliu. Jiné evangelium ovšem není; jsou jen někteří lidé, kteří vás zneklidňují a chtějí evangelium Kristovo obrátit v pravý opak. Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet! (Galatským 1:6-8)
1. kapitola listu Efezským
V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů: On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. (Koloským 1:14-16 a dále)
Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou hluboce pochopili a plně poznali Boží tajemství, jímž je Kristus; v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol. 2:2-3)
Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy... (Kol. 2:6-7)
Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus. (1.Kor. 3:11)
...my kážeme Krista ukřižovaného. (1. Kor. 1:23)
Rozhodl jsem se totiž, že mezi vámi nebudu znát nic než Ježíše Krista, a to Krista ukřižovaného. (1. Kor. 2:2)
Já však se zanic nechci chlubit ničím, leč křížem našeho Pána Ježíše Krista...(Galatským 6:14)
On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. (Židům 1:3 a dále)
...vytrvejmě v běhu, jak je nám uloženo, s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle. (Žid. 12:2)
A jsme v tom pravém Bohu, protože jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život. (1.Jan 5:20)
A to je jeho přikázání: věřit jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovat, jak nám přikázal (1.Jan 3:23)
Tak jsem si dneska otevřela anglický překlad Bible (NLT) a docela jsem se začetla do přísloví. V angličtině mi to přišlo takové svěží, nové, lépe pochopitelné. Pár veršů, které si potřebuju vzít k srdci:
Hard work means prosperity; only fools idle away their time. (Př. 12:11)
Lazy people don´t even cook the game they catch, but the diligent make use of everything they find. (12:27)
Lazy people want much but get little, but those who work hard will prosper and be satisfied. (13:4)
Navíc, když tak čtu ty dvě kapitoly, neustále se tam opakuje, že moudrý člověk si nechá poradit, tak to by bylo, abych se tím neřídila.
Včera večer se mi po dlouhé době moc dobře usínalo. Zezačátku jsem sice přemýšlela o šlehání těsta, ale na to, abych usla to bylo moc divoké, tak jsem se rozhodla přemýšlet o Bohu. Bůh jako stvořitel vesmíru, Pán všeho se rozhodl vytvořit planetu Zemi, takovou miniaturní planetku mezi těmi všemi vesmírnými tělesy a galaxiemi a stvořil člověka, pidilidi ve srovnání s velikostí všeho kolem. Ale ti mu byli tak vzácní, stvořil je, aby je mohl milovat. I všechno ostatní - zvířata, přírodu - stvořil, aby se jimi mohl kochat.
Pak mě napadlo, proč člověka tolik bolí, když nemůže být s někým koho miluje, když se mu stane, že jeho láska je neopětovaná nebo něco podobného, proč to tak neuvěřitelně bolí? Věřím, že Bůh stvořil člověka ke svému obrazu a vše v přirozenemém má původ v neviditelném, v duchovním světě (Židům 11:3). A skutečnosti, které jako lidé prožíváme, mohou být obrazem vztahu Boha k nám, myslím, že to jak jsme byli stvořeni není samoúčelné. Jako se píše v Efezským 5: 32: "Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev." Pavel v této kapitole mluví o manželství. Věřím, že i manželství bylo stvořeno, abychom pochopili vztah jaký ma Ježíš k církvi, nikoli naopak.
Pak jsem se zamyslela, nad jedním člověkem a nad tím, co nebyl schopen obětovat pro lásku. Možná to pro něj bylo správné rozhodnutí, nicméně mě to napadlo. Pak jsem si uvědomila, co Bůh obětoval pro nás. On nás tolik miluje, a tolik ho bolelo, když jsme se od něj vzdálili, že obětoval svého vlastního syna, aby znovu mohl mít s námi vztah. To je úžasná láska, stěží si člověk dokáže představit, že by nějaký člověk obětoval své dítě, aby mohl být s tím, koho miluje. A proto se můžeme považovat za nejšťastnější lidi na světě, když si uvědomíme, jakou lásku má Bůh k nám a poznáme ji.
Tak nad tím jsem přemýšlela a rychle jsem usla :-)
Čekala jsem, že to jednou přijde...Ne, dobře, nečekala, jenom jsem se tak už dříve cítila a včera to přišlo tak nějak ve větší síle. Hmm, nemá cenu to popisovat, zde je ukázka toho, jak jsem se cítila:
Vždyzky jsem věděla, kam chci jít na vysokou, přede mnou nebyly žádné otazníky, a až donedávna jsem dokonce věděla, kde chci pracovat. Teď nevím téměř nic, kromě toho, že MUSÍM dokončit bakalářku :-D
Dokonce i sen o brigádě v green.line coffee se rozplynul. Nechce se mi studovat, nechce se mi jít do práce, vzhledem k tomu, že by ji stejně bylo dosti obtížné sehnat.
Na druhou stranu mám před sebou nespočet možností, můžu vlastně dělat co chci. Ale opravdu, je to trochu zvláštní pocit.
Díky Bohu za Jeho cesty.
"Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje, je výrok Hospodinův. Jako jsou nebesa vyšší než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše a úmysly mé úmysly vaše." (Izajáš 55:8-9)
Tak mi nezbývá než důvěřovat Bohu a dělat to nejlepší co můžu, jen to, co je v mých silách. Bůh už se postará o ten zbytek.
Nedávno jsem začala chodit na různá cvičení, abych se konečně dostala do formy a upevnila si zdraví. Minulý týden jsem byla na cvičení Fat burner, což je v podstatě aerobic s posilováním. Teprve tam jsem zjistila, jak na tom ve skutečnosti jsem. Když už jsem měla slzy na krajíčku, mohla jsem vyslovit svůj verdikt, že toto je opravdu dobré cvičení. Když zažívám takovou bolest, že se mi chce brečet, považuji cvičení za efektivní. Stejně tak včera jsem zažívala pocity až beznaděje a přepadávaly mě tendence to vzdát a radši sebou praštit na zem a vybrečet se. Při všech těch cvicích trpěly hlavně moje ruce. Ptala jsem se sama sebe: "Copak je jindy vůbec nepoužívám, že mě ani nedokážou udržet?" V ten okamžik jsem si vzpomněla na jisté biblické rady:
"Posilněte proto své zemdlené ruce i klesající kolena a vykročte jistým krokem, aby to, co je chromé, docela nezchromlo, ale naopak se uzdravilo."
(Židům 12:12)
Stejně jako je ochablé mé tělo, je na tom zle i můj duchovní a duševní život. Když přišel čas věci dát do pořádku, nikdo neříkal, že to bude procházka růžovou zahradou. Možná budu prožívat stejné stavy jako při fyzickém cvičení a bude trvat nějakou dobu než se mé ruce posilní a uzdraví se to, co je chromé. Aspoň si budu moci uvědomit, když se mi bude chtít to vzdát a někde se zhroutit, že posilování je efektivní, bez bolesti nejsou výsledky, a budu vědět, že nejdu zpátky, ale dopředu. A můžu si dovolit i brečet, protože to je nedílnou součástí bolesti a uzdravování.
Kdysi mě zaujal systém rozložení dne Hugh Granta ve filmu "Jak na věc".
"I find the key is to think of a day as units of time, each unit consisting of no more than thirty minutes. Full hours can be a little bit intimidating and most activities take about half an hour. Taking a bath: one unit, watching countdown: one unit, web-based research: two units, exercising: three units, having my hair carefully dishevelled: four units. It's amazing how the day fills up, and I often wonder, to be absolutely honest, if I'd ever have time for a job; how do people cram them in?"
Sice mě to tenkrát zaujalo, ale až dnes jsem se rozhodla to nějak uvést do praxe. Samozřejmě ve filmu 'Jak na věc' Hugh Grant věnoval tyto jednotky v podstatě nic nedělání. To nemám v plánu. Už před pár týdny jsem se rozhodla, že každý den budu dělat hodinu na bakalářce, hodinu hrát na klavír atakdále. Jenže Hodina je opravdu dosti dlouhá doba. Jaké zjevení a inspiraci mi včera přineslo pár vět v plátku věnovaném čtení pro každý den.
Stálo tam:
"Would you give 20 minutes a day to lose weight? To get in shape? To finish your degree? To learn a foreign language? To learn a musical instrument?" Dále se píše, že 20 minut denně stačí člověku na to, aby přečetl Bibli za jediný rok.
A tehdy mě to trklo. Stačilo těch pět otázek, abych si uvědomila, jak málo stačí, jak je důležitá pravidelnost a jak úžasně vyhovujících je 20 minut. Navíc, všech těch věcí, na které se ptali bych ráda dosáhla :-D
Není to o tom, věnovat každý den pouze 20 minut určité činnosti, ale hlavně si to rozdělit do takto dlouhých jednotek, protože přeci jenom pokud jde o nepříjemnou činnost, ráda si od ní dám oddych a dělám ji třikrát denně po dvaceti minutách než v jednom kuse celou hodinu.
20 minutové jednotky jsou ideální. Člověk se ještě dokáže soustředit, a vůbec dokáže do toho jít, protože ví, že to nebude trvat až tak dlouho. Psychologický efekt to má úžasný. To je možná i důvod, proč většina seriálů trvá 20 minut, ne? :D
Tak já jdu teda využívat zbývající časové jendotky dnešního dne. Věřím, že se mi bude dařit lépe než v minulosti :-)
Ať se i vám daří!!
Koloským 4:5 "Jednejte moudře ve styku s okolním světem a využijte čas vám svěřený."
Dneska byl fajn den. Ve čtyři hodiny odpoledne jsem měla na programu zápočtový test z italštiny. Jenže jsem se na něj skoro vůbec neučila, jelikož jsem nesehnala učebnici. Proto jsem se kolem dvanácté hodiny dostavila do studovny, zakotvila jsem v nejzapadlejší místnosti věnované romanistice, vytáhla z police učebnici italštiny a s poznámkami z hodiny a hudbou Ludovica Einaudiho v uších jsem se pustila do studia. Jenže, jak jsem zjistila, při takové hudbě se těžko studuje. No, vlastně v mém případě to není o hudbě, ať už bych poslouchala cokoliv nebo neposlouchala vůbec nic, stejně by mi to šlo těžko. Nicméně, když mám tak sluchátka v uších, ráda se zasním a vymýšlím různé příběhy. Hudba totiž vypráví příběh, třebaže nemá slova.
A tak jsem se alespoň zamyslela nad názvy těch skladeb. Velmi se mi hodilo, že byly v italštině a když jsem je překládala, často jsem v učebnici našla odpověď právě na stránce, na které jsem se nacházela. Bavilo mě, že se učím nejenom něco do školy, ale také něco navíc :-)
Pokaždé, když mě nějaká skladba zaujala, podívala jsem se na její název. Tak například:
"Come un fiore" se překládá "Jako květina"
Dietro casa - Za domem
Oltremare - Přes moře
Dolce droga - Sladká droga (sladké koření?) :-D
Ascolta - Poslouchej...
Resta con me - Zůstaň se mnou
Po dvou hodinách už ta hudba začala vyprávět můj vlastní příběh. Doprovázela mé zapálení při studiu, promítaly se v ní mé myšlenky, motivovala mě a inpirovala ve mně nápady. Nicméně, chci tím jenom říct, že 'hudba vypráví příběh.' :-)
Vřele doporučuji poslech těchto skladeb.
S učebnicí italštiny jsem se také pobavila. V jedné lekci se probíraly číslovky ve formě jednoduchých počtů. Například 1+1=2. Pobavila mě instrukce pod cvičením: "Dávejte podobné příklady svým přátelům. Budou mít radost!" :-D
Po napsání zápočtového testu jsem se zaslepená hladem ocitla v Sedmém nebi. :-) Ano, tak se jmenuje skvělá kavárna v centru Ostravy.
Tam jsem si zase četla knihu 'Válka skončila', kde mě mírně pobavila věta: "Bůh vás miluje, protože On je láska, ne protože vy jste báječní. To je dobrá zpráva!" Nic vtipného na tom samozřejmě není, ale v tom textu to prostě znělo úžasně. A taky že to úžasné je. :-)
Dnešek je po dlouhé době také můj druhý den bez kávy!! :-) Kávu jsem jinak pila každičký den, někdy i vícekrát a začala jsem si uvědomovat, že je to dost nevhodné. Naposledy jsem se snažila své "závislosti" zbavit v září minuého roku, kdy jsem to vydržela asi čtyři dny ale vzdala jsem to, protože mi nebylo moc dobře a bolela mě hlava. Tentokrát mě hlava nebolí, možná proto, že piju asi 4 šálky zeleného čaje denně. Jediné, co můžu říct je, že zelený čaj je zdravý a kofeinu má podstatně méně než káva. :-)
A nakonec, dnes jsem napsala další báseň. Jmenuje se I need you when...
Moje frekvence psání básní nebyla takto vysoká už mininimálně pět let. A proto jsem vděčná Bohu, že mě znovu přivádí k tomu, pro co mě stvořil. Protože jsme byli stvoření., abychom byli tvořiví. :-)
